|
|
Zkušenost školních psychologů s fenoménem sebepoškozování
Kopalová, Aneta ; Kučerová, Olga (vedoucí práce) ; Švamberk Šauerová, Markéta (oponent)
Diplomová práce se zabývá fenoménem sebepoškozování. Teoretická část je členěna do několika tematických okruhů. První z nich se týká sebepoškozování a všech jeho náležitostí od definice, vymezení pojetí sebepoškozování v rámci diplomové práce, klasifikace, způsobů, etiologie, rizikových faktorů související se sebepoškozováním, účelu sebepoškozování, definování copingových strategií až k souvislosti sebepoškozování a závislostí a samotné počátky sebepoškozování. Dále je zde vymezeno vývojové období adolescence a výskytu rizikového chování, které se váže k tomuto období. Následuje kapitola škola a školní klima, vymezení školního poradenského pracoviště a všech zaměstnanců v rámci školního poradenského pracoviště a jednotlivých vztahů školního psychologa s vnitřní vztahovou sítí školy. Také je zde popsána kapitola prevence, kde jsou charakterizovány druhy prevencí, zmíněn minimální preventivní program a samotná prevence ve vztahu k sebepoškozování a program SOSI. Poslední kapitolou v teoretické práci je intervence, kde je zmíněn přehled psychoterapeutikcých přístupů, působnosti školního psychologa a intervence, alternativní techniky sebepoškozování a podpora duševního zdraví. Výzkumná část začíná představením cílů výzkumu a výzkumných otázek. Design zkoumání byl koncipován jako...
|
|
|
Chování náročné na podporu u žáků s mentálním postižením a autismem
Foord, Libuše ; Němec, Zbyněk (vedoucí práce) ; Hradilová, Tereza (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá chováním náročným na podporu u žáků s mentálním postižením a autismem. Cílem je prostřednictvím výpovědí pedagogických pracovníků mateřských a základních škol zřizovaných dle §16 odst. 9 školského zákona zjišťovat stav současné reality vzdělávání těchto žáků. Zkoumán je výskyt, frekvence, intenzita a konkrétní projevy chování náročného na podporu, příčiny, které dané chování způsobují či ovlivňují, předcházení a preventivní přístupy, ale také řešení výskytu a eskalace daného chování. Teoretická část přináší ucelený pohled na téma problémového a náročného chování u nás a v anglosaském prostředí, věnuje se přístupům k chování náročnému na podporu, problematice autismu, neurodiverzity a mentálního postižení. Ve výzkumné části je vymezen cíl práce a výzkumné otázky, metodologie výzkumu. Výzkumné šetření je provedeno kvalitativně za užití polostrukturovaných rozhovorů. Výsledky staví na vyčerpávajících výpovědích čtrnácti pedagogických pracovníků. Závěry práce představují komplexní obraz problematiky chování náročného na podporu a poukazují na dobrou praxi, ale i na neinformovanost, případně nedostatek podpory potřebné pro vzdělávání žáků s autismem a mentálním postižením a daným chováním. Práce poukazuje na potřebu systémového řešení a současně volá po dalším bádání....
|
|
|
Sociální dopad sebepoškozování u mladých lidí
BOBOČKA, Jakub
Práce s názvem sociální dopad sebepoškozování u mladých lidí byla zpracována jako závěrečná bakalářská práce v rámci studia Sociální práce na Zdravotně sociální fakultě, Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jaké sociální oblasti života sebepoškozování ovlivňuje a jak. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části jsem se snažil s pomocí knih a článků shrnout téma sebepoškozování. Popisuji poruchy, které mohou být diagnostikovány se sebepoškozováním, dále popisuji rizikové faktory, druhy sebepoškozování a také proces samotného sebepoškozování. V závěru teoretické části rozebírám sociální oblasti, které mohou být ovlivněny sebepoškozováním a které také zkoumám jako hlavní cíl práce. Jedná se o souhrnný rámec dané problematiky, který je základem pro praktickou část. Výzkum byl tvořen spolu s 5 informantkami, které jsem buď osobně znal, nebo mi na ně byl poskytnut kontakt. Jednalo se o dvě informantky z Prahy a tři z Českých Budějovic. Informantky jsem nejdříve oslovil telefonicky, nebo přes e-mail, pak se s nimi sešel a položil jim otázky, které jsem měl předem vytvořené. Informantky jsem si nenahrával, a to z důvodu toho, že jsem si jejich doslovné odpovědi zaznamenával do záznamového archu. V diskusi jsem výsledky výzkumu shrnul a okomentoval. Komentuji, která oblast je tedy nejvíce ovlivněna, jaké jsou tendence k sebepoškozování a co jsou nejčastější místa k sebepoškozování. V závěru práce je uvedené, jaký přínos tato bakalářská práce má a jaké je její využití.
|
|
|
Dopady na psychické zdraví mužů při omezení osobní svobody - z pohledu osob pracujících s touto cílovou skupinou
KROPÍKOVÁ, Markéta
Diplomová práce se zabývá dopady na psychické zdraví mužů při omezení osobní svobody z pohledu osob pracujících s touto cílovou skupinou. Je založen na výsledcích výzkumu "Psychologické aspekty následků trestné činnosti u odsouzených mužů ve výkonu trestu odnětí svobody" z roku 2019, provedeného Mgr. Marií Ouředníkovou. Tato práce tak ukazuje pohled na život ve vazbě či věznici z druhé strany mříží. Poodhaluje tak pravidla, která zde panují mezi muži, kteří každý den čelí přísnému režimu vězení, ale taktéž samotné vnitřní hierarchii. Takové prostředí má následně negativní dopady na psychické zdraví mužů, kteří se s tím musí vypořádávat, a to různými směry. Diplomová práce reflektuje tyto dopady a dává tak ucelený pohled na zmíněnou problematiku. Dále disponuje aktuálními výzkumy a statistikami, které poukazují na aktuální dění v takto specifickém prostředí, jako jsou instituce omezující osobní svobodu. Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V praktické části se nachází samotný popis metodiky výzkumu a následné porovnání s výsledky Ouředníkové s názory osob, které mají profesní zkušenosti z této praxe.
|
|
|
Zkušenost arteterapeuta s tvorbou klientů s duševním onemocněním
ŠVECOVÁ, Nikol
Cílem práce je v teoretické části popsat adolescenci, podstatné změny i možné potíže, které se pojí s tímto přechodným obdobím až k problémům souvisejícím s poruchami pudu sebezáchovy jako je sebepoškozování a suicidální pokusy. Dále nastínění možností podpory, léčby i diagnostiky těchto složitých stavů a představení možnosti arteterapie jako podpůrného prostředku pro adolescenty. V praktické části jsou uvedeny dvě kazuistiky klientek a vlastní arteterapeutická praxe.
|
|
|
Skupinový metakognitivní tréning pro adolescenty s úzkostí
Migasová, Natalie ; Rynešová, Tereza (oponent)
Rigorózní práce je zaměřena na překlad, vytvoření a následné použití metakognitivního tréninku (MCT) u adolescentů s úzkostí ve skupinové terapii. Teoretická část se zabývá obdobím dospívání, problematikou úzkostných poruch a popisem metakognitivního tréninku. Je doplněna o bohaté zastoupení aktuálních výzkumů o duševním zdraví adolescentů a o přehled využití metakognitivní terapie u různých duševních poruch. Námi vytvořený program jsme rozdělili po vzoru již existujících tréninků do 8 modulů, s pevně danou strukturou konající se 1x týdně. Každý modul je zaměřen na specifické téma, které se týká symptomů úzkosti a k tréninku slouží i pracovní listy vytvořené pro každý modul. Pomocí kvaziexperimentu jsme v rámci pretestu a posttestu pomocí standardizovaných metod STAI měřili aktuální míru úzkosti, a díky PHCSCS-2 celkové sebepojetí. Také jsme zjišťovali subjektivní pocit úzkosti, deprese, tendence k sebepoškozování a potíží se školní docházkou. V experimentální skupině se tréninku zúčastnilo celkem 7 dospívajících a v kontrolní skupině bylo 8 účastníků. Pět rodičů vyplnilo zpětnou vazbu v pretestu i posttestu. Výsledky výzkumu ukazují větší snížení úzkosti a zvýšení sebepojetí u experimentální skupiny oproti kontrolní. V ostatních proměnných nebyl rozdíl či experimentální skupina nedosahovala...
|
|
|
Percepce násilí vůči různým věkovým skupinám u dětí na základních školách a víceletých gymnáziích
Havelková, Šárka ; Procházková, Jana (vedoucí práce) ; Sotáková, Hana (oponent)
1. ABSTRAKT § Klíčová slova: násilí, konflikt, agrese/agresivita, týrání, zneužívání, zanedbávání, šikana, pachatel, oběť, děti, dospělí, senioři, sebepoškozování, sebevražda Ráda bych se v diplomové práci zaměřila na to, jak děti definují násilí, co všechno násilí zahrnuje, jak si představují pachatele a jak oběť, jaký je rozdíl v percepci násilí vůči různým věkovým skupinám a jak by se případnému násilí bránily. V teoretické části se nejprve věnuji samotnému pojmu násilí, pojmům jemu podobným či synonymním a jejich vysvětlení podle českých i zahraničních autorů. Dále jsem přikročila k tématům, jako je násilí k dětem, k dospělým a k seniorům, sebepoškozování, sebevraždy a důsledky násilí. V praktické části jsem zkoumala percepci násilí u žáků druhého stupně základní školy v porovnání se studenty stejného věku na víceletém gymnáziu. Zaměřila jsem se na žáky a studenty šestých tříd/prim a devátých tříd/kvart. Dotazníkové šetření bylo provedeno na školách v hlavním městě, ve velkoměstě, ale také v menším městě.
|
|
|
Problematika sebepoškozování u dospívajících ve srovnání běžné školy a výchovného zařízení
Zimmermannová, Táňa ; Arnoldová, Anna (vedoucí práce) ; Langer, Marketa (oponent)
A b s t r a k t ZIMMERMANNOVÁ, Táňa. Problematika sebepoškozování u dospívajících ve srovnání běžné školy a výchovného zařízení. Praha: Husitská teologická fakulta Univerzity Karlovy, 2014. s. 80. Diplomová práce. Tato práce se zabývá fenoménem sebepoškozování u dospívajících, a to nejen z hlediska jeho prevalence u běžné a problematické mládeže, ale také z hlediska profesionálů, kteří s mládeží pracují. Výzkumná část práce je proto rozdělena do dvou částí. První mapuje výskyt sebepoškozování u žáků běžné střední školy ve srovnání s klienty etopedického - Dětského domova se školou (DDŠ) v Chrudimi a je zpracována pomocí standardizovaného dotazníku Self-Harm Invetory (SHI, 1998). V této části výzkum prokázal, že mezi běžnou populací a problematickou mládeží se nevyskytuje žádný významnější rozdíl v četnosti výskytu problematického chování; pouze u typicky sebepoškozujících praktik se dané projevy vyskytovaly téměř trojnásobně častěji u klientů DDŠ než u žáků běžné SŠ. Druhá výzkumná část byla zaměřena na odhalení znalostí a z nich vycházejících kompetencí pedagogických pracovníků k intervenci sebepoškozujícího chování u mládeže. Z porovnání kompetencí profesionálů v běžné škole (učitelů) a v DDŠ (učitelů a vychovatelů) za využití speciálně pro tento účel vytvořeného dotazníku Self-Injury Survey (SSI, 2007)...
|
|
|
Sebepoškozování u dětí
Tvrdoňová, Anna ; Procházková, Jana (vedoucí práce) ; Sotáková, Hana (oponent)
Název: Sebepoškozování u dětí Abstrakt: Předkládaná práce se věnuje problematice sebepoškozování a jejím cílem je analyzovat pojetí sebepoškozování u dětí staršího školního věku, jak definují sebepoškozování a co dle jejich názoru zahrnuje sebepoškozující chování. Práce je rozdělena do dvou stěžejních částí. První část je zaměřena na vymezení pojmu sebepoškozování a zmapování současné zahraniční i české odborné literatury. Pozornost je věnována nejasnostem v terminologii a představení aktuální klasifikace sebepoškozujícího jednání. Druhá část práce je věnována prezentaci výzkumu explorativního charakteru. Data byla získána prostřednictvím dotazníkového šetření od 73 respondentů ve věku 13 až 15 let a analyzována prostřednictvím kategorizování odpovědí a s využitím metody faktorové a shlukové analýzy. Faktorová analýza extrahovala deset faktorů, které tvoří smysluplné celky a lze je interpretovat jako představy, které mají dospívající o sebepoškozování. Výsledky ukázaly, že dospívající chápou sebepoškozování nejen jako přímé narušení těla, ale začleňují mezi sebepoškozující aktivity i dlouhodobé nepříznivé působení na zdraví (poruchy příjmu potravy, kouření, zneužívání alkoholu). Zajímavým zjištěním je, že dospívající mají na sebepoškozování ambivalentní názor. Uvědomují si nejen následné ztráty a možné...
|
|
|
Analýza reprezentace sebevražd a sebepoškozování v populární kultuře v letech 1999-2019
Nainová, Victoria ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na reprezentaci sebevražd a sebepoškozování ve filmových a seriálových snímcích americké produkce za období 1999-2019. Cílem práce je zjistit, jak jsou fenomény zobrazeny a s jakými aktéry populární kultura tyto fenomény spojuje. Teoretická část práce se zabývá sociální a mediální konstrukcí reality, stereotypizací, stigmatizací a pojmovým vymezením fenoménů. Jelikož jsou tyto fenomény součástí sociálně deviantního chování, je mu věnovaný krátký popis pro lepší porozumění. Analýza je provedena metodou kvalitativní obsahové analýzy, která je doplněna o kvantitativní analýzu pro porovnání sociodemografických údajů. Na základě vybraného vzorku, který se skládá ze 23 snímků, proběhlo kódování dat, a to prostřednictvím zakotvené teorie. Tento postup mi umožnil získat přehled o datech a vytvořit typologii, po které následuje interpretace zjištění. Tato zjištění ukazují, jak americká produkce fenomény reprezentuje, s jakými aktéry je spojuje a na základě porovnání s reálnými daty přináší přehled o přesnosti této reprezentace. V souvislosti s mediální konstrukcí reality jsou zjištění spojená s těmito fenomény důležitá, protože neodborná veřejnost může považovat zobrazení těchto fenoménů za relevantní a názory na ně přijímat za své vlastní.
|
host ::
RSS.